A ještě čtvrteční super vyjížďka :) Ve čtvrtek bylo krásně, přišla Terča a tak jsme s Luckou dohodly vyjížďku. Koníci se také těšili, protože v přírodě je krásně :) a já se těšila dvakrát tolik :) Páju jsem během chvilky vyčistila, stejně tak Terča Prince, poté jsme je nasedlaly, nauzdily a vyrazily jsme :) Nejdřív skrz ves a poté po dlouhé louce do lesa. Na louce jsme si zaklusaly a v lese si odpočali od úmorného vedra. Objevila jsem místo plné konvalinek, nádhera. A ta vůně! :) Poté jsme museli z kopce, celkem prudkého, ale koníci si aspoň potrénovali koordinaci :) Pája se snažila a šla opatrně :) Po kopcem nás čekala zase louka, která nás pár zatáčkami dovedla až k brodu přes potůček. Koníci ho prošli bez problému tam i zpátky. A my se opět vydali na cestu zpět. Na vlnité louce jsme si zaklusali a na konci i zacválali :) Pája šla moc hezky :) Následovala cesta do prudkého i mírnějšího kopce a koníci si pěkně mákli :) Aspoň budou mít svaly :) Cesta dál vedla lesem, po rovince, kde si koníci aspoň oddychli :) U konvalinek jsem Páju zdržela a pár jich utrhla mamince, pro radost :) S konvalinkami v kapse jsme se vydali dál, na louku, kterou jsme nakonec skoro celou přecválali. Pája byla skvělá, nasadila tempo ala dostihák v lehčí práci a jela. A já se držela, hlídala konvalinky a také díry, abychom si nezlomili nohu nebo i něco jiného. Na konci louky Pája zastavila, dalo mi to práci, ale zastavila :-D Princ nás ještě chuděra dobíhal, trochu nestíhal. Má na to moc krátké nožičky a velké břicho. Pokračovali jsme po polní cestě, kde jsme se ještě vyhíbali traktoru, kterého se lekla i Pája (chrastil za ním nějaký stroj). Sešli jsme kopec do vsi, potom vylezli do kopce z centra vsi a chybělo už jen necelých 300m domů :) Pájušku jsem v ohradě pustila, hned šla žrát. Princátko se také přidal. My s Terčou uklidily cajky a donesly jim ještě žrádlo a vodu a pak jsme se vydaly domů :) Myslím, že obě spokojené :) Doufám, že si to i ta bílá příšerka užila :)

Tak, zase menší rychlovka :-D Protože, jak jste si již všichni, co sem chodíte třeba i pravidelně (dobře, nedělám si iluze) všimli, nestíhám, tak jsem se rozhodla netradičně zanedbat matiku a napsat vám co se dělo v úterý. Jako každé úterý, i to dnešní přijela Denda. Sraz jsme měly až v 17h, protože jsem byla přes den pryč (nojo, svátek, tak jsem musela něco podniknout ne?). Když jsem dorazila, Denisčina mamka vybírala bobky a my tak mohly hned vyrazit ke koníkům a začít čistit. Když byli oba čistí, nasedlali jsme, nauzdily, já si vycpala zadek (protože moje odřenina dosti bolí, když sedím a navíc mi celé pondělí strup praskal, takže au!). No a pak jsme vyrazili :) Jen hezky krokem, i tak mé pozadí dosti trpělo, takže jsem neměla ani pomyšlení na jiný chod. Pája byla hodná, Princ celkem taky. S Dendou jsme moc nemluvily, protože nebylo o čem. Pro mě je celkem těžké něco vymyslet a Denda pořád jen mlčí :-) a tak jsem si užívala to bílé stvoření, se kterým jsem opět strávila super hodinku v terénu :) Ach, mám ju rád :) Po návratu do ohrady jsme koníkům donesly vodu, seno a Princ ještě vláčel bramborové políčko. Musím uznat, že v tahu mu to jde a sluší :) Tak doufám, že se bude zlepšovat a že ho to bude bavit. A taky že se to my naučíme :) Po práci jsme koníky zavřely ve spodní ohradě a vydaly se domů...Au, na kole se s odřenou zadnicí sedí opravdu špatně!

Neděle u koní byla úplně speciální. Hlavně proto, že jsme se chystaly na nás úplně první společný trénink pod cvičitelem. Přesněji cvičitelkou :) Těšila jsem se, ale zároveň byla příšerně nervní :-) Ale hezky od začátku.

S Verčou jsme měly sraz v 7 u koní. Moc jsem nestíhala, protože Daisulka čmuchala na procházce déle, než jsem předpokládala, a tak jsem dorazila později. Koníci už byli téměř vyčištění. Verča se pustila i do očisty Páji, myslela si, že jsem zaspala. Společně jsme pak dočistily, stavily se za Luckou dohodnout, nasedlaly jsme, nauzdily a mohly jsme vyrazit. Koníci šli celkem energicky :) Cesta probíhala v klidu dle plánu až do Ratibořic, kde jsme zjistily, že je řeka poněkud rozvodněná a tak bude lepší jít jinudy, ne přes ní. Verča zavolala z mého mobilu Lucce, která nám zjistila cestu a my mohly vyrazit. Nejdříve to šlo, ale poté jsme došly na cestu, kde by neprošel ani člověk. A my ji musely projít s koňmi..Hrůza děs, ale zvládli jsme to :) Do Litoboře jsme dorazily asi za 2 hodiny od našeho odjezdu z ohrady. Asi 5 minut po příjezdu jsme najely na jízdárnu a začaly se snažit :) Zjistila jsem, že už sedím úplně špatně, za tu dobu, co na mě nikdo pořádně nemrknul. Také jsem poprvé jela na koni, který mě nesl. Vlastně poprvé to bylo s Piškotkem, ale toto bylo poprvé na velkém koni a navíc na Páje. Nelíbilo se mi však, jakým

způsobem jsme toho dosáhly. Ani Verča nebyla 100% spokojená a po chvíli trénink ukončila. My s Pájou jsme ho dokončily, úplně unavené. Teda aspoň v mém případě :) Navíc jsem si znovu rozedřela zadek do krve, tak jsem ani nemohla sedět. Ale abych ještě shrnula trénink. Asi půl hodiny v kuse jsme klusaly, bez třmenů v pracovním sedu. Vnitřnosti se mi úplně pochroumaly, zadek taky a svaly, no hrůza. Co se mi ale opravdu líbilo bylo, že se Pája nosila a nosila i mě. Bylo to hrozně moc pohodlné. Užívala jsem si to a doufám, že toho dosáhneme i v tréninku doma. Netrénujeme však tak často. Dalším přínosem bylo i to, že jsem si ledacos uvědomila a ujasnila :) Takže nakonec to byl celkem i přínosný den. Na cestě zpět nás vyprovodila cvičitelka Šárka s ještě jedním koníkem, ukázali nám, kudy jsme měli jít cestou tam. Bylo to o 285% lepší, než cesta, kterou jsme šli. Takže známe novou fajn trasu, kterou snad někdy využijeme :) Domů jsme dorazili všichni zpocení, koníci se šli pást a my jim přinesli vodu a krmení. Poté jsme si je ještě vyšistily, pochválily a vydaly se domů. Byl to zajímavý den :)

Ve čtvrtek jsem se ke koníkům těšila. Bylo krásně, trochu moc teplo, ale na vyjížďku super. Dorazila jsem kolem 16h a vybrala nějaké bobky. Poté dorazila Terča, tak jsme si vyčistily koníky a stavily se dohodnout s Luckou, co a jak :) Než jsme se dohodly, přihnaly se bouřkové mraky a tak jsme místo nádherné vyjížďky zvolily raději jízdárnu, abychom pak někde nechytli liják...Pájuška byla hodná, nedělaly jsme nic náročného, protože bylo opravdu vedro. I tak se však Pája snažila, nakonec jsme si i zaklusaly a kousíček zacválaly :) Měla jsem radost, že hezky chodila, vlastně chodila tak, jak jsem po ní chtěla a tak mi udělala obrovskou radost :) Proto jsem jí dala po chvíli volno. Vlastně nejen proto, také se přihnal mrak a protože jsme měly odpracováno, tak jsme skončit mohli :) Pája vypadala spokojeně :) Jen co jsem ji odsedlala, začalo pršet. Odnesla jsem cajky, Terča odnesla Princovy věci, společně jsme donesly krmení a vodu a pak jsme se vydaly ve slejváku domů. Hlavně že pršelo jen ve chvíli, kdy jsem jela na kole.